Další zkušenosti

Lenka

Milé dívky, ženy, dámy, nebudu zde psát žádný svůj osobní příběh, neboť jsem zkušeností potratu a interrupce neprošla. Přesto se mě vaše příspěvky hluboce dotýkají a ráda bych sem jen napsala krátký vzkaz pro Vás všechny. Povoláním jsem psycholožka, zabývám se také alternativou a terapiemi..a právě díky této práci jsem se již setkala s mnoha lidskými příběhy a toto vše mě naučilo jedno, nesoudit. Když jsem byla ještě na gymnáziu, bylo mi okolo 17ti let, dělala jsem v rámci semináře dotazníkové šetření na téma interrupce.

Hanka

Dobrý den. Můj příspěvek není zkušenost, ale přesto mám v sobě potřebu vám nějak pomoct... Chápu, jak strašné můžete mít pocity a sama potrat odsuzuju, ale je důležité, že vám to není jedno... miminko žije... ne tu, v jiném světě... v tom věčném, tam kde už druhá smrt neexistuje. Zmínila ste se v příspěvku, že nejste přímo věřící... Ale pokud alespon uznáváte existenci Ježíše zkuste ho poprosit, aby vám pomohl pokud skutečně existuje. On vás z toho pocitu může vysvobodit a dokonce vám i odpustit.

Veronika

Ahoj, ráda bych se s Vámi podělila o mou životní zkušenost. Nevím, zda-li sem tak úplně patří, ale chtěla bych ženám a dívkám zvažujícím, jestli dát dítěti život, či ne, trošku nastínit i druhou stránku věci. Mnoho žen sem totiž píše, co všechno po potratu prožívají a je to dobře, že chtějí různých ošklivých pocitů chránit ty ostatní.

Petra

Ahoj, děkuju všem, které sem napsaly svůj příběh. Moc mi to pomohlo se rozhodnout a podpořilo mě to v tom, že, ač v těžší situaci, si své děťátko nechám, JÁ HO TOTIŽ CHCI!!! Celý život jsem dělala to, co chtěli ostatní a snažila jsem se každému zavděčit. Asi to nebude úplně lehké, ale konečně udělám to, co chci já! Všem moc děkuju a držím palce, přeju všem hodně síly, z některých příběhů mrazí. Vlastně z většiny. Ale jsou třeba, pro nás, které jsme váhaly. Děkuju, děkuju, děkuju.

Hana

Cetla jsem pribehy maminek, ktere potratily po amniocenteze. Je mi hrozne moc lito co se jim stalo... Chtela bych informovat maminky, ktere se obavaji amniocentezi, ze v Gennetu v Praze se provadi neinvazivni zjisteni Downova, Edwardsova a Patauva syndromu. Toto vysetreni se naziva Prenascan, bohuzel ho ale neplati zdravotni pojistovny. Cena je 14 tisic. I kdyz se jedna o pomerne drahou zalezitost, nechala jsem si tento test udelat a nelituji, je to tisickrat lepsi nez riskovat, ze mi moje miminko umre. Bohuzel ale ne vsechny maminky si toto mohou z financnich duvodu dovolit.

Barbarka

Můžu být člověkem. Můžu zmrznout. Můžu hledat klíče. Můžu hledat pravdu. Můžu ujít tisíce kilometrů. Můžu být milována. Můžu odpuzovat. Můžu zapomínat. Můžou mě upálit. Můžu mít chuť na sladké. Můžu být v transu. Můžu být sama. Můžou mě pálit oči. Může mě bolet břicho od smíchu. Můžu utéct. Můžu se snažit. Můžu zkamenět strachem. Můžu se naučit azbuku. Můžu pohladit. Můžu obejmout strom. Můžu chvíli vydržet bez vody. Můžu přijmout tíhu viny. Můžu být nepořádná. Můžu mít naději. Můžu nerozumět osudu. Můžu bdít. Můžu zklamat. Můžu dodržet sliby. Můžu si nechat narůst dlouhé vlasy.

Ilona

Jen bych chtěla napsat všem maminkám, které přemýšlí o potratu, nedělejte to prosím! Vyšlo mi riziko Downova syndromu 1:2! Doktoři mne samozřejmě přesvědčovali, že nechat si takovéhle dítě je nesmysl. Díky mojí kamarádce, která se za mne modlila a velmi mne podporovala, jsem potrat zavrhla. Dnes se můžu těšit se svojí naprosto zdravou dcerkou! Nedejte se a bojujte za svoje miminko!!

reakce: Janina

Popelka

Jsme v jiné situaci. Otěhotněla jsem i přes antikoncepci a vím, že jsem prášky nevynechala, pravidelně jsem měla i menstruaci a po prvním vynechání menstruace jsem šla ke gynekologovi. Tam mi pan doktor oznámil, že jsem v 15tém týdnu. Už mám jedno dítě - syna 6 let, mě je 34 let. Reakce partnera byla : zbav se toho. Chci mít dítě, ale asi ne s takovým partnerem, jsem ve finannčí pasti jelikož jsem OSVČ a neplatila jesm si složku nemocenského pojištění nemám nárok na mateřskou a rodičák, splácím hypotéku na dům. Potrat nechtějí lékaři provést, má životní situace není důvod.