Další zkušenosti

Daniela

Dobrý den všem, chci se podělit o svůj příběh. Tenkrát maminka čtyřleté holčičky s jejím tatínkem jsme spolu už nebyli,už tři roky jsem měla vztah s jiným moc hodným mužem,který dcerku zbožňoval a byli jsme krátce přestěhování. Právě po měsíci společného bydlení jsem byla slepě oslněna tím jak vše krásně funguje a tak jsem začala toužit po dalším miminku. Přítel chtěl počkat,ale nakonec jsme to nechali na přírodě. Ta mému mateřství byla evidentně nakloněna, po prvním měsíci dvě čárky na těhotenském testu.

Klára

Ahojky... Rozhodla jsem se sem napsat svůj příběh, protože jsem hledala informace o průběhu potratu, bála jsem se ho a nemohla jsem informace nikde dohledat. Nedávno jsem se rozhodla vysadit antikoncepci ze dvou důvodů. Zaprvé jsme se s přítelem vídali jednou či dvakrát za měsíc, tak bychom nalezli i levnější varianty antikoncepce. Zadruhé jsem chtěla na chvíli přestat dopovat své tělo hormony. Chyba. Po několikatýdenním zpoždění jinak pravidelných měsíčků jsem si koupila těhotenský test – úplně obyčejný za 40,- Kč. V ten den se rozplynuly všechny mé naděje na obyčejné zpoždění.

P.

Dobrý den, potřebují radu a asi i pomoc a nevím kam se obrátit. Máme s manželem dvě děti, 4 a 2 roky, třetí dítě jsme neplánovali.. No ale stalo se, nevím jak, manžel mel kondom.. Nevím proč se to stalo, nevím co mám dělat. Všichni jsou proti me, rodina me posila na potrat, manžel řekl ze se sennou raději rozejde než aby mel třetí dítě, ze třetí prostě nechce. Na začátku stal při me, vim ze bychom to zvládli, ani finance by nebyly az takový problém. Bohužel manžel se nechal ovlivnit okolim. Všichni mi říkají, ze MUSIM na potrat a asi maji pravdu..

Kaja

Děvčata a ženy, vaše zkušenosti jsou opravdu cenné a za každou je osobitý životní příběh...já stojím t.č. před rozhodnutím, o němž jsem myslela že není možné aby se mě někdy týkalo- nechat či nenechat.. Jsem dospělá pracující a soběstačná. Žel svobodná, do jinýho stavu jsem přišla s ženatým starším mužem po 2měsíční známosti, navíc je tmavé pleti. Blbá..řeknete si. Život holt píše bizarné příběhy. Přesto mám věk kdy pomalu plodnost se chýlí ke konci, nevím jestli jiné dítě může ještě přijít. Můj partner k mému velkému údivu chce odejít od své ženy a chce být se mnou a rozhodně chce to dítě.

Lenka

Milé dívky, ženy, dámy, nebudu zde psát žádný svůj osobní příběh, neboť jsem zkušeností potratu a interrupce neprošla. Přesto se mě vaše příspěvky hluboce dotýkají a ráda bych sem jen napsala krátký vzkaz pro Vás všechny. Povoláním jsem psycholožka, zabývám se také alternativou a terapiemi..a právě díky této práci jsem se již setkala s mnoha lidskými příběhy a toto vše mě naučilo jedno, nesoudit. Když jsem byla ještě na gymnáziu, bylo mi okolo 17ti let, dělala jsem v rámci semináře dotazníkové šetření na téma interrupce.

Hanka

Dobrý den. Můj příspěvek není zkušenost, ale přesto mám v sobě potřebu vám nějak pomoct... Chápu, jak strašné můžete mít pocity a sama potrat odsuzuju, ale je důležité, že vám to není jedno... miminko žije... ne tu, v jiném světě... v tom věčném, tam kde už druhá smrt neexistuje. Zmínila ste se v příspěvku, že nejste přímo věřící... Ale pokud alespon uznáváte existenci Ježíše zkuste ho poprosit, aby vám pomohl pokud skutečně existuje. On vás z toho pocitu může vysvobodit a dokonce vám i odpustit.

Veronika

Ahoj, ráda bych se s Vámi podělila o mou životní zkušenost. Nevím, zda-li sem tak úplně patří, ale chtěla bych ženám a dívkám zvažujícím, jestli dát dítěti život, či ne, trošku nastínit i druhou stránku věci. Mnoho žen sem totiž píše, co všechno po potratu prožívají a je to dobře, že chtějí různých ošklivých pocitů chránit ty ostatní.

Petra

Ahoj, děkuju všem, které sem napsaly svůj příběh. Moc mi to pomohlo se rozhodnout a podpořilo mě to v tom, že, ač v těžší situaci, si své děťátko nechám, JÁ HO TOTIŽ CHCI!!! Celý život jsem dělala to, co chtěli ostatní a snažila jsem se každému zavděčit. Asi to nebude úplně lehké, ale konečně udělám to, co chci já! Všem moc děkuju a držím palce, přeju všem hodně síly, z některých příběhů mrazí. Vlastně z většiny. Ale jsou třeba, pro nás, které jsme váhaly. Děkuju, děkuju, děkuju.

Hana

Cetla jsem pribehy maminek, ktere potratily po amniocenteze. Je mi hrozne moc lito co se jim stalo... Chtela bych informovat maminky, ktere se obavaji amniocentezi, ze v Gennetu v Praze se provadi neinvazivni zjisteni Downova, Edwardsova a Patauva syndromu. Toto vysetreni se naziva Prenascan, bohuzel ho ale neplati zdravotni pojistovny. Cena je 14 tisic. I kdyz se jedna o pomerne drahou zalezitost, nechala jsem si tento test udelat a nelituji, je to tisickrat lepsi nez riskovat, ze mi moje miminko umre. Bohuzel ale ne vsechny maminky si toto mohou z financnich duvodu dovolit.

Barbarka

Můžu být člověkem. Můžu zmrznout. Můžu hledat klíče. Můžu hledat pravdu. Můžu ujít tisíce kilometrů. Můžu být milována. Můžu odpuzovat. Můžu zapomínat. Můžou mě upálit. Můžu mít chuť na sladké. Můžu být v transu. Můžu být sama. Můžou mě pálit oči. Může mě bolet břicho od smíchu. Můžu utéct. Můžu se snažit. Můžu zkamenět strachem. Můžu se naučit azbuku. Můžu pohladit. Můžu obejmout strom. Můžu chvíli vydržet bez vody. Můžu přijmout tíhu viny. Můžu být nepořádná. Můžu mít naději. Můžu nerozumět osudu. Můžu bdít. Můžu zklamat. Můžu dodržet sliby. Můžu si nechat narůst dlouhé vlasy.