Po spontánním potratu

Růženka

Ahoj jsem 5 měsicu po zákroku :'( :'( a je to pro mě nepochopitelný nemužu se stím smířit :'( moc sme se těšili a chceme miminko ale sem hodně ve stresu a ten tomu moc nepomáhá. Každý říká děj tomu čas ale to se jim to mluví páč já to nezvládám :'( když jdu na procházku,do města, nakoupit všude potkávám těhotné holky,ženy. A je to pro mě strašný

Karolína

8. března můj nejšťastnější den. Nečekaně jsem objevila dvě čárky na těhotenském testu. Chtěla jsem tu radost vykřičet do celého světa, ale zavolala jsem jen svému partnerovi. Ze začátku vůbec nechápal, protože s mojí diagnózou to bylo nečekané. Můj gynekolog mi totiž před časem sdělil, že mám na děloze polyp. A to je důvod proč, pravděpodobně nemůžu otěhotnět. Navíc jsem před nedávnem dobrala antibiotika z důvodu zánětu na čípku. Hned jsem se objednala k lékaři na kontrolu a na krevní testy štítné žlázy. Vše bylo v pořádku. Měli jsme moc velkou radost z našeho malého zázraku.

Lucie

Zdravím, Také mám, bohužel, zkušenost. Po pár letech vztahu, když už jsme spolu rok bydleli mi vynechala menstruace (měla jsem ji vždy pravidelnou), měla jsem napětí v prsou a měla jsem pocit na zvracení, tak jsme si udělali test. Byl pozitivní. Plánovali jsme svatbu na Květen, ale tímto se to změnilo a my narychlo naplánovali svatbu na Prosinec (byl zrovna Listopad). Šla jsem co nejrychleji na gynekologii, protože mám težkou práci v rizikovém prostředí a potřebovala jsem tedy co nejrychleji nemocenskou. Svého přítele jsem vzala samozřejmě s sebou. Chtěla jsem, ať vidíme poprvé naše mimi oba.

Neny

Během 2,5 roku jsem byla 6x těhotná a pokaždé jsem o dítě přišla. Dokonce jsme jednou čekali dvojčátka. Je to veliká bolest, ale musím žít dál. Můj manžel je moc hodný člověk, ta bolest nás ještě více spojila. Prodělala jsem všechny možná vyšetření, kde zjistili neaktivní toxoplazmu a sklon k hypofunkci štítky. Brala jsem hormony, ale bylo to ještě horší, nikdy jsem miminko nedokázala donosit i přes to, že je mi teprve třicet. Abych se nezbláznila, změnila jsem svůj postoj a přestala neustále sledovat weby o otěhotnění, sledování bazální teploty apod.

L.

V dubnu 2015 jsem poprve otěhotněla. Radost byla obrovska, dostala jsem od přítele nádhernou kytici a žádost o ruku. Byli jsme šťastní a zacinali plánovat rekonstrukci naseho bytu. Na prvni prohlidce u lekarky se ji zdálo, ze muze byt tehotenstvi mladsi - nevedela jsem, kdy presne vzniklo. Tak jsme tyden cekaly, ale ultrazvuk opet ukazal jen prazdnou dutinku. Byla jsem v šoku. Doktorka rikala, ze se to stava, je to jen nahoda a nemusi se opakovat. Pricinou také mohly byt pozustatky narkozy, ve ktere jsem byla v únoru.

Jana

I já mám tuto smutnou zkušenost.je to už 7let.Bylo mi v té době 38 let,před tím jsme s manželem zkoušeli vše možné i nemožné,nakonec jsme si adoptovali 4 měsíční miminko,to mi bylo 30.Pak se nám to povedlo ani nevíme jak,byli to dva kluci pořád bylo vše v pořádku.Na konci 14tého týdne jsem byla na kontrole a vše v pořádku,pak jsem začala trochu špinit,lékař řekl že je to dobré,potýdnu jsem dostala strašné křeče a manžel mě odvezl do nemocnice.Mladá lékařka mi řekla že jeden plod je mrtvý a ani druhý nevypadá dobře.Zhroutil se mi celý svět.tolik jsem se těšila,druhý den ráno jsem šla na uz,kde

Martina

Dnes jsem to bohužel také zažila...a bolí to. Snažím se moc se v tom nepitvat, ale myšlenky jsou myšky, co se špatně chytají. Ač mám krásného 19ti měsíčního syna, tečou mi samovolně slzy, když si uvědomím, že to "mimi", ten slibovaný sourozeneček, už tam není. Byla jsem ve 14. tt, začala jsem špinit, přes noc výrazněji než přes den. Pro klid duše jsem dnes jela přece jen na vyšetření, kde mi to řekli. Odpoledne jsem šla na revizi dělohy, a teď ležím na pokoji a čtu, že takovou zkušenost má spousta žen.

Alex

Ahoj,mám právě dnes doma dvouletého syna a dnes se měl narodit jeho sourozenec. Přesně k jeho narozeninám. Bohužel jsem o miminko v 8.tt přišla. 10 dní před tím jsem prodělala střevní chřipku a během ní začala špinit až do poslední chvíle. Bylo to hrozný. 10 dní na to jsem začala krvácet a bylo po všem. Teď jsem v 15.tt, toho sourozence bychom Matýskovi opravdu chtěli dát. Jsem ale permanentně ve stresu,bojím se,brečím,raději neplánuju a nenakupuju. Maty už o miminku mluví,hladí a pusinkuje bříško. A co když.......... Už aby bylo jaro,věřím,že práce na zahrádce tyhle myšlenky zažene.

Ema

Já jsem také asi právě potřetí za sebou potratila. Pořád se uklidňuju, že se neděje nic strašného, protože už mám dvě krásné zdravé děti, ale i tak to hrozně bolí. S manželem bychom chtěli velkou rodinu a už téměř rok se snažíme o třetí miminko. Poprvé jsem si říkala, že to nevadí, že se to stává, ale moc jsem to obrečela. Podruhé už jsem se snažila se moc neradovat, takže když mi paní doktorka na kontrole řekla, že je miminko menší než by mělo být, tak už jsem byla taková rezignovaná. Ale pak přišel leden. To jsem měla mít termín porodu toho prvního miminka....

Fausty

Holky, před měsícem jsem prodělala svůj třetí samovolný potrat. Vždy jsme o mimi přišli ve druhém měsíci, teď mě čeká hromada vyšetření, aby se přišlo na to, proč, zřejmě štítná žláza. Všechny potraty jsem prodělala stejný rok, je to strašná bolest, ale hodně mi pomáhá manžel i rodina, snažím se hodně pracovat, chodit do společnosti a věnovat se manželovi. Nevzdat to, žít dál a věřit, jedině tak se z toho člověk trošku dostane. Nejste v tom samy, držím palce!