Po interrupci

Marie

Byla jsem na potratu loni v říjnu, protože jsem si myslela, že bych druhé dítě v době, kdy by druhé bylo sotva dvouleté, nezvládla. Byla to chyba. Největší chyba, která se nedá napravit, mrzí mě to a navždycky bude. Můj syn už mohl mít brášku nebo sestřičku, po kterých tak moc touží. A já bych nepřemýšlela nad tím, co by, kdyby....

....

Ahoj, jsem po UPT asi půl dne, první šok po tom co sem se probrala byl pláč , jako každá žena co vedle mě ležela jsem přemýšlela nad sebou jako nad vrahem ,ale pak sem si uvědomila , že jsem jednala dobře ... Partner při informaci o tom, že jsem tzv. v tom, mě opustil , moje matka je těžce nemocná a otec alkoholik , jak já bych to sama zvládla + studium. Říkejte si na to co chcete , ale já jednala tak abych zvládla svůj život dál , jsem mladá a nic se mi nepokazilo. Děti budou! v lepší situaci a z lásky :)

Klára

Leonku, děťátko, tvoje srdíčko už bije pouze v mém srdci, stále na tebe myslím, a i když jsi se mnou, nikdy tě nepřestanu postrádat. Nejdeš ničím a nikým nahradit, byls jedinečný, neopakovatelný. V okamžiku tvého početí v tobě byl ukryt celý tvůj život. Jsi poupátko, které nemohlo rozkvést. Děkuju ti, že sis mě vybral za maminku, žes měl ve mě důvěru, že jsi tu byl. Kdybych se mohla vrátit zpět, nic a nikdo na světě by mě nemohl přesvědčit o tom, že tu být nemáš. Dát tě tvz. „pryč“, má lásko, to bylo to nejsmutnější a nejbolestivější rozhodnutí v mém životě.

Tony

Ahoj musím vám napsat svůj příběh o interupci.Podstoupila jsem ji 24.10.2014.Co ted prožívám je snad nejhorší období mého skoro 40 letého života.Mám tři děti.Dvě 22 a 18 z prvního manžeslví a 7 letého syna z druhého štastného manželství.

Chikko

Jak to tady čtu,nemůžu se nesmát... Holky proberte se... Chcete vychovávat dítě když jste ještě na škole? Zkazily byste tím život sobě, dítěti, rodičům a pokud máte milujícího partnera tak i jemu... Je to dnes přesně 14 dní, co jsem si byla pro poslední prášek (díky Bohu za možnost medikamentálního potratu). Ani náhodou to nebylo nic příjemného, když jsem zjistila že jsem v tom, málem jsem omdlela, naštěstí mám úžasného přítele který byl stále se mnou a ještě skvělejší maminku která trpěla za mě a ve všem mi vycházela vstříc... Co se pocitů týče, nějak extra špatný pocit to nebyl... Myslím...

Michaela

Ahoj, mě je bohužel jenom 18. Jsou to přesně dva týdny co jsem podstoupila kyretáž v 11tt. Zjistila jsem, že jsem těhotná až v 10tt podle měsíčků už ve 12tt..možná i málo času na promyšlení nás donutilo rozhodnout se pro tu horší věc. To, že jsem těhotná jsem nijak nepociťovala a tělo se nijak neměnilo. Testy mi vycházeli negativně tak jsem čekala jestli se mi MS neopozdila no nakonec jsem co nejdřív běžela k doktorovi. S přítelem jsme krátce já sama nejsem v dobré finanční situaci..sama bydlím se sestrou, která zůstala s dítětem sama.

Kate

Před dvěma dny jsem podstoupila miniinterrupci. V podstatě z "donucení", každý v okolí mě k tomu tlačil. Přítel si dokázal během pár vteřin vymyslet celý seznam proti děťátku, má matka sice uvažovala o možnosti, že si to nechám, ale nemohu protože přeci nemám dodělanou školu.A o té to celé v podstatě bylo. Víte, každý mi k tomu měl co říct, každý jisto jistě věděl, proč si dítě nemám nechat, ale nikdo už se nezastavil a nezeptal se mě samotné "Chceš si to nechat?".

Zuzi

Holky, pokud můžete a jste v situaci mezi rozhodováním zda jít na interupci či si miminko nechat.... NECHTE SI HO! Já byla před 12ti dny na miniinterupci,protože jsem neměla podporu ex přítele miminko si nechat. Nepodpořila mne ani mamka,protože ta sama tvrdila po svých zkušenostech jak bych to jako ženská sama s dítětem měla těžké. A co mi řekl můj rádoby "pan božský"? Tak jak to vyřešíme???Od začátku dítě nechtěl. A tak jsem neměla žádnou jinou možnost a na potrat šla. Byla jsem v pátém týdnu těhotenství. Nikdy jsem se necítila hůř.

Daniela

Je mi 37 let,mám 16 let trvající manželství,svého muže mám po svém boku už 21 let a řekla bych šťastně.Máme dvě krásné zdravé dcery 13 a 6 let.Dříve jsem brala klasickou antikoncepci,ale po druhém dítěti jsem se rozhodla,že to svinstvo do těla už nechci.Spoléhala jsem na manžela (na kondom nebo,že si dá pozor)...já bláhová! Před necelými 2 měsíci si manžel náš sex vychutnal až do úplného konce a já mu řekla..."Co to děláš?" On na to"a nemůžu?Přišlo mi to komický,že jsme vlastně svoji tolik let a že by to musela být veliká náhoda.V 5.

Aneta

Před 2 týdny jsem podstoupila miniinterrupci, byla jsem v 7 týdnu těhotenství. Po přečtení všemožných zkušeností nejenom na těchto stránkách jsem se docela bála následků, hlavně těch psychických. Ale musím říct, že je všechno naprosto v pohodě. Plakala jsem asi 10 minut krátce po potratu, od té doby se cítím opravdu dobře. Ani na chvilku jsem nezapochybovala o tom, že potrat je v mé situaci to jediné správné řešení a možná proto, že jsem byla opravdu na 100% rozhodnutá na potrat jít, jsem pak ničeho nelitovala a neprožívala jsem žádné trauma.