Po interrupci

Denisa

Moje milovaný miminko, nikdy jsem tě nechtěla opustit ale i přesto jsem tohle dopustila a šla na potrat. Trestem se pro mě stává obrovská rýha v srdci, kterou nelze nikdy zaplnit. Nevím přesně co ti říct není nic co by bylo vhodné aby vystihlo tuhle situaci a pocity, které mě provází. Moc bych ti chtěla poděkovat za krásných 11 týdnů, které jsem s tebou mohla prožívat. Bylo mě s tebou moc krásně a nikdy na ten pocit nezapomenu. Díky tobě jsem zažila neuvěřitelné pocity štěstí a radosti. Odpusť mi prosím, že jsem se tě zbavila měla jsem strach. Tvůj otec tě nechtěl a nechtěl ani mě.

kačka

Před par dny to byli 2roky co jsem podstoupila upt. Máme 2 krásné zdravé holčičky,v té době jim bylo 3,5 a 1,5 a mě selhalo nitrodelozni tělísko. Vždy jsem si přála 3 děti,bohužel jsme v té době byli teprve pár měsíců po krizi,která málem skončila rozvodem,skoro bez peněz a ještě jsme bydleli u rodičů. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života a nikdy bych už tuto cestu nezvolila. Bohužel mám v sobě zavist pri pohledu na těhotenske bříško,a když vidím kamarádku,která porodila ve stejný čas jako bych rodila Ja.

Jana

Dobrý večer všem ženám co navštěvují tyto stránky a čtou si podobné příběhy.Je mi 25let a mému příteli je 32 let, vše bylo fajn, měla jsem vztah konečně, jako v pohádce, cítila jsem zamilovanost, krásné společně strávené chvíle a řekla jsem si, že když nemůžu brát prášky ze zdrav.důvodů tak použijeme jinou ochranu, kterou jsme pak časem už tolik nepoužívaly a řekly si, že to ohlídáme, bohužel se tak nestalo a já byla v říjnu těhu, hrozný šok, nevěděla jsem co najednu chci, měla jsem se radovat, vždyt mám oporu rodiny, přátel, ale nešlo to i přes přemáhání, jen jsem brečela a myslela na to kdy

Marie

Byla jsem na potratu loni v říjnu, protože jsem si myslela, že bych druhé dítě v době, kdy by druhé bylo sotva dvouleté, nezvládla. Byla to chyba. Největší chyba, která se nedá napravit, mrzí mě to a navždycky bude. Můj syn už mohl mít brášku nebo sestřičku, po kterých tak moc touží. A já bych nepřemýšlela nad tím, co by, kdyby....

....

Ahoj, jsem po UPT asi půl dne, první šok po tom co sem se probrala byl pláč , jako každá žena co vedle mě ležela jsem přemýšlela nad sebou jako nad vrahem ,ale pak sem si uvědomila , že jsem jednala dobře ... Partner při informaci o tom, že jsem tzv. v tom, mě opustil , moje matka je těžce nemocná a otec alkoholik , jak já bych to sama zvládla + studium. Říkejte si na to co chcete , ale já jednala tak abych zvládla svůj život dál , jsem mladá a nic se mi nepokazilo. Děti budou! v lepší situaci a z lásky :)

Klára

Leonku, děťátko, tvoje srdíčko už bije pouze v mém srdci, stále na tebe myslím, a i když jsi se mnou, nikdy tě nepřestanu postrádat. Nejdeš ničím a nikým nahradit, byls jedinečný, neopakovatelný. V okamžiku tvého početí v tobě byl ukryt celý tvůj život. Jsi poupátko, které nemohlo rozkvést. Děkuju ti, že sis mě vybral za maminku, žes měl ve mě důvěru, že jsi tu byl. Kdybych se mohla vrátit zpět, nic a nikdo na světě by mě nemohl přesvědčit o tom, že tu být nemáš. Dát tě tvz. „pryč“, má lásko, to bylo to nejsmutnější a nejbolestivější rozhodnutí v mém životě.

Tony

Ahoj musím vám napsat svůj příběh o interupci.Podstoupila jsem ji 24.10.2014.Co ted prožívám je snad nejhorší období mého skoro 40 letého života.Mám tři děti.Dvě 22 a 18 z prvního manžeslví a 7 letého syna z druhého štastného manželství.

Chikko

Jak to tady čtu,nemůžu se nesmát... Holky proberte se... Chcete vychovávat dítě když jste ještě na škole? Zkazily byste tím život sobě, dítěti, rodičům a pokud máte milujícího partnera tak i jemu... Je to dnes přesně 14 dní, co jsem si byla pro poslední prášek (díky Bohu za možnost medikamentálního potratu). Ani náhodou to nebylo nic příjemného, když jsem zjistila že jsem v tom, málem jsem omdlela, naštěstí mám úžasného přítele který byl stále se mnou a ještě skvělejší maminku která trpěla za mě a ve všem mi vycházela vstříc... Co se pocitů týče, nějak extra špatný pocit to nebyl... Myslím...

Michaela

Ahoj, mě je bohužel jenom 18. Jsou to přesně dva týdny co jsem podstoupila kyretáž v 11tt. Zjistila jsem, že jsem těhotná až v 10tt podle měsíčků už ve 12tt..možná i málo času na promyšlení nás donutilo rozhodnout se pro tu horší věc. To, že jsem těhotná jsem nijak nepociťovala a tělo se nijak neměnilo. Testy mi vycházeli negativně tak jsem čekala jestli se mi MS neopozdila no nakonec jsem co nejdřív běžela k doktorovi. S přítelem jsme krátce já sama nejsem v dobré finanční situaci..sama bydlím se sestrou, která zůstala s dítětem sama.

Kate

Před dvěma dny jsem podstoupila miniinterrupci. V podstatě z "donucení", každý v okolí mě k tomu tlačil. Přítel si dokázal během pár vteřin vymyslet celý seznam proti děťátku, má matka sice uvažovala o možnosti, že si to nechám, ale nemohu protože přeci nemám dodělanou školu.A o té to celé v podstatě bylo. Víte, každý mi k tomu měl co říct, každý jisto jistě věděl, proč si dítě nemám nechat, ale nikdo už se nezastavil a nezeptal se mě samotné "Chceš si to nechat?".