Po interrupci

Arny

Ahoj, chtěla bych přidat svou zkušenost. Před dvěma lety jsem v necelých čtyřiceti letech zjistila, že čekám třetí dítě. S manželem jsme spolu šestnáct let a je to ten nejlepší muž, kterého znám. Bohužel již jako těhotná (to jsem to ale netušila) jsem prodělala kontrastní vyšetření. Toto vyšetření je neslučitelné s těhotenstvím. Dala jsem na doporučení(hrozilo 80% riziko poškození plodu) a v sotva 7tt podstoupila UPT ze zdravotních důvodů. Hned po mi bylo strašně, tak strašně, že se to nedá popsat. Opět mi ale pomohl manžel. Slíbili jsme si, že si dáme rok čas na početí dítěte.

Radka

Dobrý den, všem. Podstoupila jsem interrupci, včera. Nemůžu o tom ani psát. Místo kýžené úlevy, doživotní (?) noční můra, vina, pochybnosti... A když tak čtu ty příspěvky, jen málo kdo je na tom jinam. Co takhle zřídit skupinu, stránky něco "před potratem"... je sice fajn sdílet zkušenosti po, ale mám pocit, že kdybych mluvila s někým, kdo to podstoupil, předtím, možná by mi to pomohlo rozhodnout se jinak...

Danna

Dnes jsem byla na potratu. U mě je to jiný než u ostatních co tady čtu. Já jsem musela. Ale vlastní chybou jsem se do týhle situace dostala. Mám 5 měsíců po císaři, krásnýho zdravýho syna a v břiše jizvu. S přítelem jsme se dohodli že další dítě ano ale až tak za 5 let takže si nechám dát tělísko. Jenže gynekoložka mě řekla že to přichází v úvahu nejdřív po půl roce, do ty doby se musím chránit jinak. Nejmíň 2 roky nesmím otěhotnět. Kvůli problémům před těhotenstvím jsem další prášky nechtěla a přítel je alergickej na latex. Bohužel jsem mu uvěřila že se uhlídá. Neuhlídal.

Anna

Podstoupila jsem interrupci v 9. týdnu. V prvních pár dnech jsem odmítala představu, že čekám dítě. Pár dní před objednáním jsem začala milovat to něco, co ve mě vzniklo a bylo to děsivé. Vždy jsem si přála dítě, jenže proti stálo několik důvodů. Můj partner a já nejsme v nejlepší finanční situaci, část mé rodiny by mě zavrhla kvůli věku mého milovaného "muže", stále studuji, nedokážu si představit, jak skloubit úspěšné studium a výchovu dítěte a snad, hlavně, můj osobní postoj k tomu, že porodit dítě do tak zkažené doby je nezodpovědností vůči mně a hlavně miminku.

katka

Nejdřív velké nadšení, budu mít vytoužené druhé miminko. Reakce partnera byly jako na houpačce. Radost u něj střídaly dny, kdy vyslovoval slovo rozchod, potrat. To ve me vyvolalo paniku. Závěr jeho byl, ze je to ne mě jen, ať se rozhodnu sama. Slíbil, ze na dítě platit bude samozřejmě a starat se o ně. Zmatkovala jsem, jestli bych utáhla sama domacnost s dvěmi dětmi. Vysnena představa, ze budu mít dítě s chlapem, který mi řekne, ze mě miluje, chce se mnou být, bydlet být rodina. Ta se neslucovala s realitou. Jeho postoj ....

anonym

Ahoj holky, mam zkusenost s farmakologickym UPT. Premyslim nad tim a spis jsem to nemela delat. Prvnich par hodin se budete citit provinile, neverila jsem tomu, myslela jsem ze budu citit ulevu, ale opak je pravdou. Je to tak, ze dite je opravdu dar at uz mate situaci jakoukoliv, to ze to clovek v danou chvili nevidi a jako jedine vychodisko vidi potrat je vyrazem utikani sama pred sebou. Totiz to dite neni ten hlavni problem, hlavni problem jsme my a nase strachy, strach ze to nezvladneme atd.

Nikol

Také jsem před nedávnem podstoupila upt,bohužel. Bylo to z finančních důvodů,hlavně ze strany otce. Mělo to být naše třetí dítě. Tenkrát jsem to chtěla mít hlavně co nejrychleji za sebou,asi jsem myslela,že pak budu mít klid,ale naopak,roky plynou a já na to musím pořád myslet,jak jsem tam seděla a říkala si: uteč... a kolik by mu teď bylo,jak by vypadalo,jak by si vyhrálo s dětmi. Prohlížím fotky a vím,že tam někdo chybí a to nejen na fotkách. Bohužel jsem neutekla a budu si to vyčítat celý život. Kdybych tyhle stránky četla tenkrát před,asi bych se rozhodla jinak.

Denisa

Moje milovaný miminko, nikdy jsem tě nechtěla opustit ale i přesto jsem tohle dopustila a šla na potrat. Trestem se pro mě stává obrovská rýha v srdci, kterou nelze nikdy zaplnit. Nevím přesně co ti říct není nic co by bylo vhodné aby vystihlo tuhle situaci a pocity, které mě provází. Moc bych ti chtěla poděkovat za krásných 11 týdnů, které jsem s tebou mohla prožívat. Bylo mě s tebou moc krásně a nikdy na ten pocit nezapomenu. Díky tobě jsem zažila neuvěřitelné pocity štěstí a radosti. Odpusť mi prosím, že jsem se tě zbavila měla jsem strach. Tvůj otec tě nechtěl a nechtěl ani mě.

kačka

Před par dny to byli 2roky co jsem podstoupila upt. Máme 2 krásné zdravé holčičky,v té době jim bylo 3,5 a 1,5 a mě selhalo nitrodelozni tělísko. Vždy jsem si přála 3 děti,bohužel jsme v té době byli teprve pár měsíců po krizi,která málem skončila rozvodem,skoro bez peněz a ještě jsme bydleli u rodičů. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života a nikdy bych už tuto cestu nezvolila. Bohužel mám v sobě zavist pri pohledu na těhotenske bříško,a když vidím kamarádku,která porodila ve stejný čas jako bych rodila Ja.

Jana

Dobrý večer všem ženám co navštěvují tyto stránky a čtou si podobné příběhy.Je mi 25let a mému příteli je 32 let, vše bylo fajn, měla jsem vztah konečně, jako v pohádce, cítila jsem zamilovanost, krásné společně strávené chvíle a řekla jsem si, že když nemůžu brát prášky ze zdrav.důvodů tak použijeme jinou ochranu, kterou jsme pak časem už tolik nepoužívaly a řekly si, že to ohlídáme, bohužel se tak nestalo a já byla v říjnu těhu, hrozný šok, nevěděla jsem co najednu chci, měla jsem se radovat, vždyt mám oporu rodiny, přátel, ale nešlo to i přes přemáhání, jen jsem brečela a myslela na to kdy