Barbora

Naše miminko bylo plánované, přítel pak ale začal pít a měl zlé hádavé stavy pod vlivem a každou chvíli byly hádky. Z předchozího vztahu mám skoro pětiletou dceru. Roli v rozhodování mělo i to že jsem chránila tuto svou dceru před dalšími výlevy mého přítele. Hodně mne nalomila psychicky má rodina velkou rodinnou poradou a hecováním. Přesto jsem za ním běžela a dala tomu ještě šanci a brečela jsem že o to malé nechci přijít. Můj chlap slíbil mé mámě že se o nás postará atd.J enže byl hodný den a něco to se snažil, jenže víno kupoval i nadále a nadále pil... stačila pak už jen menší nesmyslná hádka kvůli banalitě či nedorozumění a už to ve mě vřelo z těch všech už předchozích hádek a jeho pití.

Pak přišel v poledne jako že z práce a úplně na mol a chtěl sex a tak což já jsem se samozřejmě ohradila,navíc vzhledem k mému stavu a on zase začal pod vlivem přehnaně a výbušně se chovat, hádka opět nebrala konce pak byl půl dne dobrej jenže ve mě to prostě vřelo navíc v tom mém stavu a navíc potřebou chránit svou dceru...prostě bylo to ve mě ten vztah byl prostě pokažený narušený. Pak přišla v jeho opilosti znovu hádka, kvůli celkem banalitě,nebýt pod vlivem, byl by mírnější a k interrupci by nedošlo. Máme na tom ale vinu oba dva,já si doteď vyčítám že jsem volala své rodině a v zoufalství se ptala a prosila zda se to malé ještě dá dát pryč, že s přítelem je to jako na houpačce a že jsem zoufalá. Navíc jsem při poslední hádce s přítelem zavolala policii na něj prostě jsem zazmatkovala a říkala si,můžu jít s malou ven ale než se ustrojíme atd on nás nenechá v klidu a bude do nás hustit ještě hodinu než se vůbec dostaneme z bytu ven...on se hádat opět nepřestával a já už měla na drátě pana policistu...a bylo to. K nám domů to měli kousek čili jsem je už ani neodvolávala. Škoda že mne nenapadlo jiné řešení nebo že jsem prostě neoblékla dceru a nešla raděj ven se projít:( nebo že mne nenapadla možnost penzionu na pár dní nebo nevím...

Každopádně v konečné fázi, a to je nejhorší,mne tam dohnala moje máma pod dosti velkým nátlakem, navíc to bylo zpackané tou přivolanou policií, nikdo mi nebyl oporou. Já to malé do poslední chvíle bránila ale nikdo se mne nezastal. O to je to horší že mne toho zbavili že mi to vzali jako dobytek na jatkách jsem tam byla dovlečena. Jsem labilní nedovedla bych se asi postarat sama o dvě děti a naši mi pomohli vzali mě tehdy k sobě ale tvrdě mi řekli že mám jít na potrat. Myslím že to byl syn...syna jsem si moc přála. Byl to už 11tý týden....od té doby se nervově hroutím :(((