Světla

Na začátku tohoto roku jsem zjistila, že budu mít miminko. Byla jsem z toho velice zaskočená, protože mi je 46. Začala jsem se hrozně bát, ten strach byl spíš o mě, o můj život a zdraví. Mám čtyři děti a nejmenšímu jsou tři roky. Když jsem to řekla manželovi, byl také překvapený, ale řekl mi, že se na miminko těší. Já jsem ale nemohla můj strach přemoci. Když jsem se svěřila kamarádce a sestře, radily mi spíš, abych šla na potrat. Tak jsem měla doporučení na výkon. Přeci jen jsem pochybovala a věděla jsem, že mě to bude hodně mrzet a budu si to vyčítat. Pak jsem našla tyto stránky a zavolala na linku pomoci. Rozhovor byl velice milý, dodal mě sílu a rozhodla jsem se, že na interupci nepůjdu. Po čtrnácti dnech ale došlo bohužel k samovolnému potratu. Je mi to moc líto a mám v sobě smutek, že už miminko nemám a doufám, že jsem to nezpůsobila svým stresem a tím, že jsem ho vlastně nechtěla. Moc se mu omlouvám. Vám děkuji za pomoc v mojí situaci.