Petra

Potrat, slovo které jsem znala jen z vykládáni. Až jednou. Otěhotněla jsem celkem brzo, s manželem jsme se na miminko moc těšili a když nám sdělila paní doktorka že jsou to dvojčátka tak radost byla dvojnásobná. Bohužel netrvala dlouho. Ve 20.týdnu mi odtekla plodová voda a s vysokými horečkami mě manžel odvezl do nemocnice. Už bylo pozdě. Miminko jedno bylo mrtvé, druhé muselo zemřít též. Dle lékařů bylo na jakékoliv udržení brzo. Čekal mě dvou denní porod, plný bolesti a trápení. Miminko jsem vidělo jedno, bylo krásné, jako narozené jen maličké a byl to chlapeček, druhého už mi lékaři nechtěli ukázat. Čekala mě hromada antibiotik a léčení. Odcházela jsem z nemocnice zdravá prý. Jenže ted už to budou dva roky a s manželem prožíváme marné snažení o další miminko. Procházíme ted vyšetření proč to nejde. Čekání na výsledky je hrozné, člověk stále přemýšlí o všem možném, přiznám se mám strach. Strach z pravdy, strach co bude dál, že nebudu mít moct děti a k tomu se otevírá zase stará bolest ze ztráty dvojčátek.Tak uvidím jak vše dopadne.