Téměř magické označení "PAS" (postabortivní syndrom)

"Syndrom" je lékařský termín. Odkazuje k souboru příznaků a symptomů, které mají tendenci se vyskytovat spolu. "Postabortivní syndrom" (PAS) odkazuje ke skupině především psychologických příznaků a symptomů, které se, jak ukazují poznatky vědy a klinická praxe, mají sklon vyskytnout po "umělém ukončení těhotenství" (interrupce/ aborce).

Z výzkumů i praktických zkušeností lékařů a terapeutů je zřejmé, že konflikty obejvující se po interrupci mají podobné projevy. Jde o prožité trauma, které zasahuje nejen ženu, ale také jejího partnera- otce dítěte, rodinu a přátele, kteří se účastní rozhodnutí o potratu.

S pojmem "postabortivní syndrom" se setkáváme v lékařských skriptech psychiatrů jen zřídka. V současné době se názory odborníků pohybují v celém spektru od těch, kteří PAS neuznávají vůbec až po ty, kteří mají tendenci tento syndrom "naordinovat".

Cílem zde není dokazovat, zda PAS existuje a projevuje se právě v následně uváděných symptomech, ale pomoci lidem, kteří se s podobnými potížemi potýkají, aby se nebáli přijmout pravdu a hledat pomoc. Aby nebyli blokováni strachem z odsouzení nebo nepřijetí, ať už byly okolnosti, které vedly k jejich rozhodnutí, jakékoliv. Lidé, kteří trpí následky potratu podobně jako následky jiných prožitých traumat, potřebují kvalifikovanou pomoc a pochopení, možnost otevřeně hovořit o svých potížích a odhalit jejich příčiny. Potřebují vědět, že na své prožívání negativních emocí mají právo (nedusit je v sobě) a že na to nejsou sami.

Koncept PAS je založen na přesvědčení, že traumatický prožitek aborce vyvolává v člověku řadu konfliktů. V závislosti na individuální osobnosti, zranitelných místech a stresových životních situacích se tyto konflikty mohou projevovat ve formě rozličných symptomů (psychologických symptomů, tělesných disfunkcí či duchovních nesnází).

Přestože symptomy se mohou objevovat v různých časových intervalech po přerušení těhotenství, odborníci poskytující pomoc v této oblasti popsali některé vzorce. Zdá se, že se symptomy typu úzkosti nebo deprese objevují okamžitě po aborci, následně v době, kdy by se dítě bývalo narodilo, a ve "výročích aborce". Některé ze symptomů:
Neukončený smutek
Pocit viny
Strach
Hněv
Snížená schopnost rodičovství
Zraněná osobní a pohlavní identita
Změněná struktura a funkce těla
Opakovaná interrupce
Zanedbání v citové oblasti

Intenzita výše uvedených příznaků a kofliktů závisí na mnoha činitelích, především na počtu dřívějších potratů, době trvání těhotenství, sklonu k racionalizaci, důvodech interrupce, míře poskytnuté podpory a pomoci od nejbližších a také od odborníků. Některé ženy, které tvrdí, že necítí žádné následky potratu, se většinou podvědomě snaží vyhnout vnitřnímu zmatku za použití mnoha obranných mechanismů, z nichž nejčastější jsou např.: (viz. článek Obranné mechanismy )

Interrupce je pro ženu často tabu, o kterém se nemluví (roli hraje strach z odsouzení, ale i strach z toho, že žena cítí problémy, když ostatní "jsou v pohodě"). Téma je to velmi bolavé a intimní. Tyto ženy potřebují na prvním místě účinnou pomoc. Bohužel řada žen, které pomoc hledají se setkává s nepochopením nebo odmítnutím, takže ztrácí důvěru v terapii i vlastní prožívání.
(viz. článek Terapie )

zpracováno z příspěvku Dagmar Slížové "Téměř magické označení "PAS", z knihy: Kto uverí mi? (rok vydání 2007)